Ahoj jmenuji se Dona ale všichni mi říkají Fifinka
Narodila jsem 10.7.2009 mamince Babetě v Chovatelské stanici "Z Kolínského Polabí". Tatínka jsem ani nepoznala
jmenoval se Karon. Prý velký šampión. Starali se tam o mě moc dobře. Vyrůstala jsem ještě s dalšími třemi štěňaty.
Ale jak to tak bývá dřív nebo později si pro Vás někdo přijede a začíná Vám nový živůtek.
Trvalo to přesně 3 měsíce, než si mě ti mladí našli. Viděli mě jen na fotkách, ale děsně jsem se jim prý líbila.
Ani jsem se moc nerozkoukala a 7.10.2009 si pro mě přijeli. Byla jsem z toho celá špatná. Potom jsem si začínala
postupně zvykat. Nová mamka si vzala dovolenou, aby jsme mohli dělat blbosti.
Jenže já jsem z toho vždycky někde usnula.
Nový taťka si na mě teprve zvykal. Jsem jejich první pejsek. Každý den si užívám procházek.
Zkámošila jsem se s velkou obludou se jménem Santána. Je Nějvětší kámoš. Jezdíme spolu na vyjížďky,
honíme se. Pomáhá mi lovit myši. Hrabe se mnou díry. Je to fajn.
Noví rodiče mě mají moc rádi. Občas mě vyhubují když dělám nepořádek, ale snažím se nic moc nerozkousat.
Dokonce jsem musela jít i do psí školy. Chodila jsem tam aspoň na rok, aby ze mě nebyl nevzdělanec.
Bylo to tam docela dobrý. Našla jsem si další kamarády. Teď umím povelů haba fuk.
Aby toho nebylo málo byla jsem přihlášena na supr kurz. Bylo to pasení óveček. A to je to, co mě opravdu bavilo.
Všude pěkná příroda, rozběh kam oči dokouknou. Spoustu oveček, které jsem se měla naučit pást. Bylo to príma.
Mám prý nahánění oveček od přírody daný, ale měla bych to ještě dopilovat.
Další co mě čekalo, byli výstavy. No to byla ze všeho učení největší nuda. Pes, aby čekal na výstavě celý den a potom
si ho někdo na 3 minuty prohlídne. Řeknu vám, to bych raději někde honila ovečky. Po všech výstavách mě čekala ta
poslední nejdůležitější a to byla bonitace. Tam jsem se pořádně opotila. Bála jsem se, abych měla vše tam, kde mám mít.
Nakonec se podařilo a úspěšně jsem všemi zkouškami prošla. Teď už jsem dospělá. Jezdíme autem všude možně po výletech.
V zimě tahám na lyžích..... V létě chodíme zase plavat,
na kolo, s obrem Santíkem na vyjíždky do hospůdky a na zmrsku. Bydlíme na samotě u lesa. Snažím se je tady všechny
pohlídat od zlých bytostí. To mě také jde dobře. Jsem tu s nimi spokojená a šťastná. Proto je i tak dobře hlídám.
Věřím, že se vám budou naše stránky líbit a také si oblíbíte toto krásné inteligentní a impozantní plemeno Velkého Švýcarského salašnického psa.
|