KRYTÍ

Rozhodující význam pro úspěšné krytí má určitě první setkání partnerů. Vzhledem k tomu, že při rozhodování o volbě partnera při čistokrevné plemenitbě má hlavní a jediné slovo člověk, se stává, že si partneři příliš do oka nepadnou. Chovatelé na základě těchto zkušeností ani vzájemné sympatie partnerů nezjišťují, ale rovnou přistupují k věci.

(Já osobně s fenkou jsem nejdříve jezdila na "rande". Aby se psi seznámili. Sledovala jsem psa jak se k mé fence má i jakou má pes povahu, přeci nechci do chovu, bázlivého a zlého psa...)

Často se pak zvláště u "profesionálů" setkáváme s rutinou jak ze strany psa, tak ze strany jeho majitele. Feně se umožní jen krátká vycházka, aby se vymočila, často i po velmi dlouhé jízdě. Také psovi je uleveno a potom jsou oba na obojku a vodítku vzájemně představeny. Psi mají možnost krátce se očichat, majitel feny dostane instrukce, kde a jak má fenu držet, a majitel psa přivádí svého psa zezadu, nechá ho vyskočit a manipulací s pochvou (v případě velkých či obřích plemen) zavádí penis psa tak, aby ho následně svými stehny přirazil za současného protitlaku rukou, kterými bývají slabiny feny. Pokud fena příliš neprotestuje necloumá sebou, dojde ke svázání a oba, majitel psa i majitel feny, jsou velmi spokojeni. Na pocity svých psů se neptáme...

V praxi krytí nebývá tak jednoduché, zvláště pokud jeden z partnerů prodělává tuto anabázi poprvé. Zde je dobré přidržet se zásady, že pes by měl mít ke svém prvnímu krytí zkušenou fen, a naopak. Není to nutnost, ale zkušenost ověřená praxí. Pochopitelně záleží i na dalších faktorech, především na temperamentu a nervovém typu pářených zvířat.

Z hlediska chovného psa je nanejvýše vhodné, aby fena byla přiváděna za psem a on se jí v důvěrně známém prostředí mohl plně věnovat.

Jinak pes často vyplýtvá příliš mnoho energie na seznamování s novým prostředím a krytí nedopadá úspěšně. Navíc si i fena ve svém prostředí často troufá víc než v prostředí cizím.

CO VŠE AKTU PŘEDCHÁZÍ?

Pokud je to možné, měl by být dán oběma partnerům prostor k předehře, kterou většinou na rozdíl od psů preferují feny. Během předehry se oba partneři seznamují, hrají si spolu, pes na fenu naskakuje, ale ona mu utíká, přestože ho sama vybízí dáváním ocasu na stranu a nastavováním přezky. Nejenom vlastní seznámení, ale i vydráždění pohlavních reflexů je úkolem předehry. Majitelé partnery musejí sami poznat, kdy je fáze předehry v plném proudu nebo kdy zvláště feny prvničky tuto fázi zbytečně prodlužují. Není dobře nechat psy uhnat a potom po nich chtít učebnicové krytí. Musíme brát v úvahu i roční období, nebo povětrnostní podmínky. V parných dnech se budeme pokoušet spářit své psy spíše v ranních nebo pozdních odpoledních hodinách, nikoli v pravé poledne.

Stává se také, že pokud je pár puštěn volně, má tendenci zaběhnout někam na skryté místo aby nemohl být pozorován. Jde o reflexní chování, svázaní psi se nemohou adekvátně bránit útoku nepřátel a mohli by se stát snadnou kořistí jiných šelem.

Předehra přechází ve vlastní krytí, fena přestává psovi utíkat, pevně stojí s odtaženým ocase a nastavenou přezkou, kterou stahuje nahoru k řitnímu otvoru. Pes na fenu vyskakuje a snaží se do ní vniknout. Některé citlivější feny při zasunutí penisu do pochvy psovi náhle uhnou a pes může zůstat se ztopořeným penisem mimo pohlavní orgány feny. Také příliš horlivý pes se může rychle vzrušit, aniž by dosáhl spojení s fenou. Přes ztopoření penisu se již nemůže dostat do pohlavních orgánů feny. Nezbývá, nežli takového psa na vodítku odvést z dosahu feny, procházet se s ním, dokud vzrušení neopadne, a potom zkusit krytí znovu.

PŘÍLIŠ VELKÝ A TĚŽKÝ PES

Pro značnou mohutnost psů obřích plemen se někdy může stát, že fena může mít problém udržet psa na svém hřbetě. Potom se snažíme feně pomoci, přidržet jí pod břichem, ale tak, abychom nepřekáželi psovi při jeho snažení. Vzhledem k hmotnosti obou partnerů mám dobré zkušenosti s podložením feny stehnem majitele, který sedí na připravené stoličce. Fena nemůže podklesnout, pes má dostatek prostoru k zaklesnutí hrudních končetin a majitel může relativně pohodlně nést hmotnost obou partnerů.

PŘÍLIŠ AKTIVNÍ NEBO MÁLO ZKUŠENÝ PES

Je-li pes pes příliš aktivní nebo naopak méně zkušený, je vhodné uchopením přezky mezi palec a ukazovák nasměrovat psovi poševní štěrbinu proti žaludu tak, abychom mu usnadnili spojení. Fenu přidržujeme, protože ve fázi pronikání mají někdy tendenci psovi uhnout.

Ejakulace druhé frakce semene

začíná při ukončení frikčních pohybů, kdy jsou maximálně zduřelá topořivá tělesa penisu. Tato fáze bývá pro fenu zpočátku nepříjemná a snaží se dostat z dosahu pro ni nepříjemných podnětů. Zde je důležitá role jejího majitele, který musí fenu pevně držet, ale přitom jí vlídně uklidňovat. V další fázi dochází k sevření kořene žaludu poševními svaly a k tzv. Svázání partnerů. Toto svázání trvá průměrně 10 až 60 min.

CO NÁSLEDUJE

Pes se snaží z feny slézt, nejprve na jednu stranu sundává hrudní končetiny, potom se snaží přehodit i končetinu pánevní přes záda feny. Tento pohyb může být problematický a vyžaduje pomoc chovatelů.

Poloha záď k zádi, kdy partneři stojí k sobě v úhlu 180%. Při této poloze je nutné, aby se partneři chovali klidně a vzájemně sebou necloumali. Zvláště feny mají v prvních minutách po svázání tendence k padání, povolují pánevní končetiny a často mají snahu otáčet se kolem podélné osy. Ze opět musí především majitel feny důrazným, ale vlídným způsobem fenu uklidnit. Během svázání dochází k ejakulaci třetí frakce semene, která vyplavuje spermie co nejhlouběji do pohlavních orgánů feny. Můžeme pozorovat rytmické stahování svalů v okolí kořene ocasu a hráze psa, které signalizuje probíhající ejakulaci. Chovatelé mají pro tyto stahy hezké pojmenování, říkají, že pes "PUKÁ". Také u feny často zjišťujeme napínání dutiny břišní, které je dáno tím, že při svázání dochází k napínání pochvy a dělohy, při kterém v děloze vzniká podtlak. Ten umožňuje nasávání semene přímo do dělohy, neboť díky anatomickým poměrům je semeno ejakulováno přímo do krčku děložního. S postupujícím časem se oba partneři zklidňují, nacházejí čas pokud stojí boky k sobě k projevům vzájemných sympatií, očichávání a olizování, ale možné jsou i projevy averze, zvláště ze strany feny. V takovém případě je potřeba, aby jeden z chovatelů sál mezi zvířaty a vytvářel mezi nimi jistou bariéru.

Opět dochází ke neklidnění partnerů. Souvisí to s ochabováním topořivých těles penisu, kdy se pes snaží z feny dostat. Je však nutné, aby ještě povolilo sevření poševní svaloviny feny. Opět je vhodné klidné a vlídné domlouvání obou majitelů. K rozdělení psů dochází často velmi rychle, někdy za zvukové kulisy jakéhosi mlasknutí. Z přezky feny vytéká často proudem tekutina, která mnohdy chovatele znervózní. Pokud jsme se dostatečně seznámili s anatomicko- fyziologickými základy plemenitby psů, víme, že jde o třetí frakci ejakulátu, která prakticky neobsahuje žádné spermie.

NOHY NA HORU?

Někteří chovatelé po rozvázání partnerů zvedají fenu za pánevní končetiny nebo od břichem tak, aby byla zádí výš po dobu zhruba 10 minut. Prý proto, aby napomohli spermiím do vejcovodů. Podle mě stačí doba svázání.

POZOR!!

Důležité však je, abychom feně po aktu zabránili v močení. Fena polohou a tlakem dutiny břišní při močení může spermiím cestu zkomplikovat. Proto po ukončení pohlavního aktu odvádíme fenu do domu nebo do automobilu, pokud jeje důvěrně zná a necháváme ji v klidu odpočívat. Předpoklady pro úspěšnou cestu spermií do vejcovodů jsou u odpočívající feny optimální. .

PŘI krytí fen prvniček

nebo při krytí dobře vybavenými psy může při svázání dojít také k popraskání hymenálního prstence nebo sliznice pochvy a po rozpojení partnerů k většímu či menšímu krvácení feny. Toto krvácení samovolně ustává, je jen potřeba, aby fena setrvávala v klidu v poloze vleže. Ve výjimečných případech je nutné poševní předsíň vytamponovat.

Po rozvázání zůstává penis psa ještě natolik zduřelý, že nemůže být vtažen do předkožkového vaku. Pes si penis olizuje, často se k němu otáčí nebo přímo zůstává ležet a věnuje se svému pohlavnímu orgánu. Majitel psa by měl v této fázi dávat psovi jasně najevo, jak je na něho pyšný a nešetřit chválou. I pes by měl mít po krytí dostatek času na regeneraci svých sil a utřídění zážitků.

CO JE TO PARAFIMÓZA

U psů se můžeme setkat po krytí s tzv. Parafimózou, kdy jsou nadměrně zduřelá topořivá tělesa žaludu přiškrcena otvorem předkožky, takže žalud nemůže být volně vsunut zpět. Problém je potřeba řešit protože může dojít nejenom k mechanickému poranění penisu, ale také k jeho nevratnému poškození v důsledku poruchy krevní... Je nutné co nejdříve penis chladit ledovou tříští a bandážovat od vrcholu ke kořeni obinadlem namočeným v ledové vodě. Obinadlo postupně utahujeme ta, abychom z penisu pomalu vytlačovali naměstnanou krev. Nedaří-li se nám přivést penis k ochabnutí, vyhledáme veterináře.

NEZAPOMEŇTE!

Pokud chovatelé ponechávají svým psům volnosti při krycím aktu, měli by dbát na to, aby byli psi volně puštěni na ohraničeném prostoru. Ve fázi vzrušení často zapomínají na dobré vychování a mohli by se příliš vzdálit z vlivu svých majitelů. Může se také stát, často u fen prvniček nebo u fen ne zcela nervově vyrovnaných, že dostanou ze psa a jeho počínání strach a snaží se utéct. Tuto situaci můžeme také řešit pomocí vodítek, která musí být dostatečně dlouhá.

JAK NA AGRESIVNÍ FENU

Můžeme se také setkat s fenou, která je na psa vyloženě agresivní, ať již ze strachu, nebo ze špatné zkušenosti z dob minulých. Má-li takováto fena správný termín, musíme ji vybavit košem, majitel ji musí důrazně, ale vlídně uklidňovat a majitel psa musí svého psa i přes chování feny povzbuzovat a stimulovat ke chtěnému výkonu. Pokud se s takovouto fenou setká pes v začátku své plemenné kariéry, může to mít vliv na jeho chování při krytí v budoucnu. Rozhodně bychom měli udělat vše pro to, abychom zamezili poranění psa ze strany feny!

Při neadekvátním chování feny někdy pomáhá, když pošleme jejího majitele mimo její dosah. Majitelé často bývají nervózní, jak krytí dopadne, jestli jejich miláčkovi nebude příliš blíženo a tak dále a svojí nervozitu přenášejí na fenu, sterá se potom chová zcela jinak. Pokud není možné fenu uklidnit nebo pokud známky agrese trvají se značnou nebo zvětšující se silou, bude lépe se dohodnout na jiném termínu krytí. Jestliže se krytí nedaří, fena si lehá nebo jen na psa zlá, jde s velkou pravděpodobností o špatný termín. Existuje jediné doporučení zkusit dát oběma partnerům minimálně několikahodinovou pauzu, případně přijít až další den.

Nejlepší je to, aby majitel feny šel na vyšetření krve na progesteronový test. Většinou to zajistí správný termín krytí.

JAK POZNAT SPRÁVNÝ ČAS PRO KRYTÍ?

Více nebo méně dramatický průběh krytí a nezabřeznutí fen jsou ve velké míře zaviněny právě špatným výběrem termínu krytí. Nejčastější příčinou je příliš brzký termín, kdy fena ještě není ve vlastní říji. Často však bývá nakryta, protože plemenní psi přistupují k tomuto aktu již rutinně a dá se říci , že kryjí na povel, snad lépe řečeno na přání svého pána. Jsou ale také samci, kteří kryjí prakticky všechno a kdykoliv. U takových jedinců jejich pohlavní touha překrývá ostatní instinkty a nerozlišují fakt, že fena není ještě nebo už dostatečně připravená a svolná. Říje je fyziologický proces, který je však u každé feny individuální! I když řada fen zabřezává v období 9. až 3. dne, jsou feny které zabřeznou až den 16., ale je možné nakrýt fenu i 20 až 22 den říje.

Dobu začátku říje feny by měl znát každý její majitel. Den, kdy se ve stydké štěrbině objeví jasně červená krev (případně na vatovém tamponu, kterým ráno před vymočením přezku vytíráme), je prvním dnem říje. V 8. až 9. dnu říje můžeme nechat provést feně vaginální výtěr a pomocí speciálního barvení a mikroskopického vyšetření, tzv. Vaginální cytologie. Je mnoho případů, kdy s jedním psem nešlo fenu absolutně nakrýt, zatímco s jiným psem tentýž den byla nakryta úspěšně s úspěšným porodem a odchovem štěňat. Existují také feny, které žijí společně se psem a jsou ochotny se pářit pouze a jenom s tímto partnerem ve striktním rozdělení takového páru, pokud chceme fenu krýt jiným psem. Je nutné se rovněž zmínit o tom, že existují jedinci, ať psi, či feny, kteří byli z různých důvodů velmi brzy odděleni od matky a sourozenců, nemohli být dostatečně seznámeni s funkcí smečky, a v důsledku toho vidí ve svém pánečkovi jediného možného partnera, se kterým je možné přivést na svět potomstvo. Podobné problémy se dají řešit inseminací.

Jsou také případy kdy fena se psem žijí pohromadě od malička a když má přijít krytí nemají o sebe moc zájem. Většinou z důvodu, že si nejsou už moc vzácní, jsou na sebe zvyklí a nemají potřebu se pářit. V tomto případě je vhodné pár rozdělit a pouštět je k sobě jen málo kdy, aby si byli vzácní.

OPAKOVANÉ KRYTÍ – ANO, ČI NÉ?

Z chovatelské praxe je zřejmé, že při splnění všech fyziologických předpokladů je k úspěšnému zabřeznutí feny a odchovu štěňat postačující jedno krytí!

Opakované krytí je pouze jakýmsi pojištěním, že jsme pro svůj chov udělali maximum. Z fyziologie říjového cyklu feny a z poznatku o přežívání spermií v jejím pohlavním aparátu vyplývá, že pokud máme krytí opakovat, potom v intervalu 48 hodin. Někteří varují před opakovaným krytím po více než 48 hodinách, protože by mohlo dojít k tomu, že štěňata budou při narození dvojího stáří! Je lépe sledovat instinkty zvířat a řídit se jím, nenechat se deprimovat nedostatkem času.

POZOR!

Je důležité si uvědomit, že nakrytím feny její říje nekončí, a tedy nekončí ani možnost jejího opětovného na-krytí, byť úplně jiným psem! Fenkám se většinou líbí úplně jiné plemeno než jsou oni sami. Reprodukce s voříškem jde většinou mnohem lépe než námi připravená a chtěná.

NEZABŘEZNUTÍ FENY

Fena nezabřezává, třeba i opakovaně. Je potom potřeba zvážit možnost onemocnění některého z partnerů. U psa je kontrola méně komplikovaná nežli u feny. Zkušený veterinární lékař psovi odebere semeno masturbací nebo do umělé pochvy a vyšetří ho pod mikroskopem. Vylovená impotence nebo neplodnost se u psů vyskytuje velmi vzácně. K nejčastějším příčinám vrozené neplodnosti psů patří příčiny hormonální (nedostatečná činnost hypofýzy nebo štítné žlázy) a vývojové (kryptorchismus, anomálie pyje, anomálie předkožky). S nedostatečným množstvím spermií nebo s jejich úplnou absence se někdy setkáváme u psů, kteří museli být z různých důvodů podrobeni léčbě antibiotiky, buď v dlouhém časovém úseku, nebo relativně silnými preparáty. Tyto stavy však bývají přechodné. K hlavním příčinám získané neplodnosti patří opět poruchy hormonální (hypofýza, štítná žláza), ale také špatná funkce ledvin, onemocnění jater, onemocnění prostaty, nádory, stres a řada dalších. Mezi chovateli je poměrně neznámým pojmem tzv. Retrográdní ejakulace. Během ejakulace se spermie dostávají do močového měchýře, protože během ejakulačních kontrakcí dochází k nedostatečné činnosti vnitřního svěrače močového měchýře.

U fen jsou možnou příčinou bakteriální infekce, které mohou poškozovat ejakulované spermie, ale také čerstvě oplozená vajíčka. Je možné nechat feně provést mikrobiologickou kultivaci výtěru z pochvy a přeléčit ji antibiotiky, což bývá v řadě případů velmi úspěšné. Někteří chovatelé nechávají tyto testy dělat preventivně, někteří majitelé krycích psů je přímo před krytím vyžadují, čímž chrání i svého psa. Tuto možnost mají pochopitelně i majitelé fen, protože zánět předkožky a žaludu bývá u psů velmi častý a bakterie, které tento zánět způsobují, mohou být pochopitelně při pohlavním aktu zaneseny do pohlavního aparátu feny. Je nutné si uvědomit, že antibiotická clona musí předcházet vlatnímu krytí. Jakékoli zásahy do organismu nakryté feny mohou mít negativní dopad na následnou březost a vývoj plodů! Velmi závažnou příčinou zabřezávání může být i virová infekce herpesvirem. Dnes jsou k dispozici vakcíny proti tomuto nemocnění.

Z dalších poruch plodnosti u feny mohu jmenovat nedostatečnou produkci hormonů, nadměrnou produkci hormonů a špatnou ovulaci (pozor na přílišnou tloušťku feny!). Jde o specifické problémy, které je potřeba řešit ve spolupráci s veterinárními lékaři.

UMĚLÁ INSEMINACE

podle nařízení FCI smí být použita inseminace pouze u zvířat, která se

Pro umělou inseminaci jsou indikovány tyto případy:

1.Překonání anatomické překážky – defekty na zevních pohlavních orgánech feny (zúžení přezky), zlomenina kosti pyjové u psa, ke které vzácně může dojít během pohlavního aktu, a pes se již dalším krytím brání, zranění pánevních končetin nebo pánve psa, který potom není schopen vzeskoku.

2.Poruchy libida u jednoho z partnerů – například po dlouhé přepravě, při pokusech o krytí v nezvyklém prostředí (jedinci slabého neurokonstitučního typu), u psů nechuť ke krytí v důsledku nadměrného pohlavního využití.

3.Inseminace konzervovaným semenem – chlazeným nebo mraženým , např. Od psů ze značné vzdálenosti nebo od psů, kteří již nežijí.

V případě, že se k inseminaci používá konzervované semeno, je potřeba, aby bylo deponováno až do dělohy. K tomu je možné použít ne invazivní metodu zavedením katétru do dělohy přes pochvu, moderně za použití endoskopu. Druhou možností je invazivní metoda, kdy se u feny v celkové narkóze proniká do dutiny břišní a semeno se deponuje přímo do děložních rohů. Zde je nevýhoda v celkové anestezii a v chirurgickém zákroku. I když teoreticky obě tyto metody zvyšují šanci na zabřeznutí, přesto bych je lepší přirozená plemenitba.

PROČ PSA S PP

Mnoho lidí si myslí, že když si koupi psa s PP (průkazem původu), tak MUSÍ chodit na výstavy. To vůbec není pravda, koupi psa s PP se nezavazujete vůbec k ničemu, jen držíte v rukách důkaz, že opravdu máte plemeno, po kterém jste toužili – má předpoklady pro správný exteriér a povahu.

Aby pes dostal PP se musely splnit určité podmínky, které by měli zaručit, že domů si odvážíte štěňátko, které má konkrétní rodiče a kteří museli splnit podmínky chovnosti. PP je určitým tipem záruky (i když né úplnou!), že jedinec nemá genetické vady – je zdráv. Vrhy podléhají kontrole a chovatelé musí také dodržovat jasná pravidla, starají se o ně tak, aby jste dostali zdravé (očkované, odčervené), správně socializované štěňátko zvyklé na lidi.

NEJČASTĚJŠÍ VÝMLUVY A TRIKY MNOŽITELŮ

  • "průkaz původu dostanete, když si připlatíte" - průkaz původu psa je vždy v ceně štěňátka!
  • I v období březosti a kojení vypadá fenka spokojeně a čistě. 8 týdnů po porodu fenky výrazně ztrácí srst, ale stále si zachovávají svou eleganci a čistotu.
  • Fenky nesmějí zapáchat ani jevit jakékoliv známky zanedbání, musí být stále veselé a čisté. Stačí se podívat, jak fenka - matka vypadá. U množitele fenku málokdy vidíte!
  • Správný chovatel vybírá kvalitní krycí psy, často platí horentní sumy za krytí v zahraničí.
  • Rádoby chovatel má doma svoje psy a kryje s nimi stále dokola, aniž by zvažoval čistotu a zachování zdravé genetické populace. Je mu jedno jak budou štěňata vypadat a jestli budou zdravá.
  • Solidní majitel se svojí fenkou objíždí výstavy, společenská setkání, je nedílnou součástí jeho rodiny a to až dokonce jejího života. Jeho psi a štěňata působí čistým a pěstovaným dojmem a jsou plni radosti ze života. U dlouholetého chovatele najdete i starší psy - seniory, kteří stejně jako štěňata nepůsobí ostýchavým, uzavřeným dojmem, jsou přátelští a mají radost z kontaktu.
  • Feny množitelů jsou často držený v mizerných podmínkách. Jsou doslova továrnou na štěňata, nikdy se nepodívají ven ze svých kotců, jsou vyčerpány opokovanými vrhy a jakmile přestanou mít početné vrhy či problémy s březosti, tak jsou utraceny a nebo darovány. Neseriozní chovatel se starých psů zbavuje - nejen, že nejsou produktivní, ale mají zvýšené nároky na veterinární péči.
  • Štěňata i s fenkou jsou u chovatele umístěny v obytné části domu, co nejblíže ke všemu dění, aby štěňata byla neustále v kontaktu s člověkem.
  • Chovatelská stanice nabízí svým štěňatům čisté umístění. Nabízí jim také různorodou obměnu: různé hračky, místo pro hraní, umožní jim setkání s jinými lidmi, dětmi, zvířaty. Poznají jízdu autem. Mají především dostatečný a zabezpečený prostor pro pozorování.
  • U množitelů jsou štěňata často držena na roštech, aby se umožnilo jednoduché kydání jejich výbehu. V Řádu na Ochranu zvířat je používání roštů při odchovu štěňat přísně zakázáno. Lehce může dojít k zapadnutí nožky, její luxaci či zlomenině. tento "výběh" je vhodný možná pro chov králíků. Nesolidní chovatel Vám vrazí štěně do ruky (bez jakýchkoliv či pouze minimálními informacemi - aby co nejvíce ušetřil), vyinkasuje peníze a více se o Vás nestará. O jejich socializaci nemůže být ani řeč, protože člověka vidí jednou denně, když jim přinese žrádlo a vykydá kotec.
  • Zodpovědný chovatel se o svá miminka stará s radostí, aby jim nic nechybělo a byla zdravá, spokojená a šťastná. Opečovávaná štěňátka jsou rozlišena barevně mašličkama a nebo obojky, chovatel je denně nebo alespoň jednou týdně váží. Průměrná cena štěňat v ČR se pohybuje mezi 10 - 18 tisíc. Může být i vyšší při zahraničním nebo výjimečném krytí. Tato cena není na výdělek, jak se Vám množitel snaží namluvit, ale proto, že si štěňátek chovatelé váží, mají k nim citové pouto, jsou milována, jsou kvalitně krmena a opečovávaná.
  • Opravdu si chcete koupit nemocné a špinavé štěně za 5 tisíc? Napálený majitel takového štěněte za ušetřený peníz za koupi štěněte obratem ruky utratí u veterináře! Množitelé se nestydí prodávat štěňata ve věku 5, 6 nebo dokonce čtyř týdnů věku! (štěně má odcházet do nového domova nejdříve ve věku 8 týdnů) NEBOJTE SE BÝT OTRAVNÍ, ptejte se a nenechte si nic namluvit! Nabízí Vám bezúdržbového psíka, který je vhodný na vše, a že si jej určitě máte koupit?
  • Chovatelská stanice Vám podá veškeré informace o VŠECH předešlých vrzích (data narození, rodiče), odchovaných štěňatech, jejich zdraví. Tyto informace Vám mohou být přístupny i na www stránkách chovatele. Předá rád tipy o péči, krmení, výchov. Požaduje od Vás adresu a nabízí kdykoliv možnost pomoci, pokud by nastal jakýkoliv problém.
  • Jak je tedy možné, že lidé žijící z množení psů, tak skvěle prosperují? Pochopitelně i tady platí zákon trhu. Je-li poptávka po levném štěněti - je zákonitě i nabídka, kterou si množitelé nenechají ujít.
  • Štěňátka od zodpovědného chovatele neodchází do nového domova dříve než v 8. týdnu věku, naočkovaná a několikrát odčervená. Chovatel Vám dá domů balíček do začátku - krmivo, na které je štěně zvyknuté a nějaké hračky. Podepíšete s ním kupní smlouvu a průkaz původu Vám dojde poštou, protože trvá cca 2 měsíce jeho vyřízení. Ke štěňátku dostanete jeho očkovací průkaz nebo pas (slouží uplně stejně jako očkovací průkaz).
  • Štěňata u množitele jsou často očkována až těstě před odběrem a nebo vůbec, mají škrkavky, dravčíky, blechy, záněty spojivek a nejsou krmena kvalitními granulemi (od lidí, co krmí pedigree, chapi, bono, friskies a jiné levné granule, ruce rychle pryč!). Neseriozního chovatele nezajímá, jak se daří všem jeho štěňatům, podá Vám informace jen o těch vyvolených a nebo se různě vymluví.
  • Dobrý chovatel si hraje jak se štěňaty tak i s ostatními. Štěňátka je vždy radostně vítají a stále si kolem hrají, dožadují se pozornosti, chtějí se mazlit, hrát si, drbat se. Chovatel rozezná svá štěňátka, díky mašličkám či obojkům kolem krku a nebo podle kresby. Popíše Vám jejich povahy a zvláštnosti. Štěňátka jej milují a důvěřují mu a rádi si s ním hrají.
  • U bez PP jedinců není možná žádná identifikace, útulky se plní a nezodpovědní množitelé, kteří se postarali o vznik psů jsou neznámí a jejich osud je nezajímá. Množitelé nejsou dohledatelní. PROSÍME, NEPODPORUJTE TY, KTEŘÍ SVÝM NEZODPOVĚDNÝM PŘÍSTUPEM UBLIŽUJÍ TĚMTO NEVINNÝM A HODNÝM STVOŘENÍM.
  • Štěňátko s PP nemá absolutně nic společného s výstavami. Průkaz původu u štěňátka Vám zajišťuje, že rodiče štěňátek jsou opravdu toho plemene, které Vy chcete. CHS udržuje kontakt s majiteli i po prodeji štěňátka. Zajímá se o blaho, růst, pomáhá majiteli při řešení nejrůznějších situací. Je pro majitele štěňat rádcem a pomocníkem po celou dobu jeho života.
  • I mezi chovateli s PP se vyskytují bohužel ti, kteří sice odchovávají štěňátka s PP, ale více než o jejich blaho jim jde o svojí kapsu. I mezi chovateli s PP se vyskytují bohužel ti, kteří sice odchovávají štěňátka s PP, ale více než o jejich blaho jim jde o svojí kapsu.

Jak si koupíte psa s PP, můžete se kdykoliv rozhodnout, zda chcete přece jen zkusit zajít na jakoukoliv výstavu a nebude Vám stát v cestě žádná překážka. Můžete tam najít svoji novou zálibu, přátele, budete mít mnoho možností. Můžete se psem na různé kynologické závody. Když chcete psa a trváte na psovi bez PP, tak si raději vezměte pejska s útulku. Je jich tam dost a stejně jako při koupi psa bez PP si budete moct jen tipnout, co Vám z toho vyroste. Určitě však bude stejně dobrý kamarád a Vy pomůžete někomu najít nový domov.

ZDÁ SE VÁM CENA ŠTĚŇÁTKA S PP VYSOKÁ?

Rodiče štěňat museli splnit určité výstavy (u některých plemen i zkoušky), aby byli uchovněný a testování rodičů na dědičná onemocnění není také levná záležitost. Když si k tomu napočtete ještě cenu za připuštění feny psem, za kterým musíte cestovat třeba i do jiné země, tak se nemůžete divit, že cena je taková jaká je.

Někdy se v chovu může vyskytnout nějaké štěňátko s vadou exteriéru (skus, barva,..) bez zdravotních onemocnění, které se prodává levněji, někdy se jeho cena pohybuje i pod cenou psů bez PP!

Pokud doopravdy chcete společníka na 15 let života, tak si našetřte na psa s PP - budete mít jistotu, že je to plemeno, které jste chtěji a né kříženec a že bude pocházet po zdravích rodičích testovaných na dědičná onemocnění. Budou dobře socializovaná, zaočkovaná a odčervená a tím pádem nejlépe připravená na odchod do nového domova.

TOVÁRNY NA ŠTĚŇATA

Občas můžete narazit na chovná zařízení, ve kterých žijí psi v nevyhovujících podmínkách a na dodržování zásad dobrého chovu se nedbá. Cílem jsou ve většině případů jen peníze. Mezi pejskaři se takovýmto lidem říká množitelé a jejich chov je „továrnou na štěňata“.

Problém podobných zařízení spočívá v tom, že ve snaze o co největší zisk zde mohou zvířata trpět. Ať už je to nedostatkem potravy, vody, životního prostoru, zdravotní péče nebo „jen“ absencí lásky a pozornosti. Štěňata se zde rodí bez ohledu na zdravotní stav či původ rodičů. Feny bývají kryty při každém hárání, což vede k menším vrhům.

Jak poznáte množitele?

Množitel vás nechce pustit na místo, kde psy drží, abyste si štěně sami vybrali a podívali se na jeho rodiče.

Je ochoten vám štěně poslat, přivézt, aniž by vás předtím viděl nebo o vás cokoliv věděl. Doveze vám psa téměř kamkoliv.

Nepožaduje podepsání smlouvy nebo nenabídne, že si vezme psa zpět, pokud něco nebude v pořádku.

Nedotazuje se na vaše zkušenosti a podmínky nebo na vás nežádá reference.

Není schopen zodpovědět vaše dotazy související s plemenem a s rodiči psa, kterého kupujete. Většinou odpovídá velmi stručně a neurčitě.

Množitelé vlastní buď velmi mnoho plemen, nebo velmi mnoho psů jednoho plemene, zásadně se však jedná o plemena moderní (čivava, jorkšírský teriér…).

Narozdíl od chovatelů je jeho cílem namnožit co největší množství psů bez ohledu na zdraví, povahu nebo exteriér.

Množitel má psy pouze jako výnosný byznys. Chov nikdy nehlídá poradce chovu, nikdo ho nekontroluje.

Fenky jsou nakrývány při každém hárání.

Štěňata jsou kvůli nedostatečné socializaci často bojácná.

Množitelé nabízejí štěně v nízkém věku (klidně i čtyřtýdenní)

Štěňata nebývají pod veterinárním dohledem, často nejsou ani odčervená očkovaná.

Pokud budete chtít z koupě vycouvat, pravděpodobně vám nabídne snížení ceny.

SDH Hronov Hudební skupina Atlas Jyxo alexa Centrum Yahoo Seznam Google Administrátor VŠSP Velký švýcarský salašnický pes